Originál: Turtles All the Way Down
Počet stran: 232
Anotace:
Šestnáctiletá Aza neměla vůbec v plánu pídit se po tajemstvích uprchlého miliardáře Rusella Picketta, ale v sázce je sto tisíc dolarů a její nejlepší a nejstatečnější kamarádka Daisy, se nemůže dočkat, až se společně pustí do vyšetřování.
Aza se opravdu snaží. Snaží se být dobrou dcerou, skvělou kamarádkou, vzornou studentkou, a taky schopnou vyšetřovatelkou. Zároveň však bojuje s nekončícím vírem svých vlastních myšlenek, kterým není schopná poručit…
Dlouho očekávaný návrat úspěšného autora bestsellerů Johna Greena, v němž se inspiroval svými vlastními zkušenostmi s mentální poruchou.
Přiznávám se, že informace o vydání Jedné želvy za druhou v ČR mi unikla, ale o to větší překvapení to bylo.
Doba kdy jsem četla YA literaturu už je pryč, ale ke Greenovi se vždy ráda vrátím. Přeci jen „Hledání Aljašky“ a „Hvězdy nám nepřály“ mají u mě v knihovně své čestné místo. Nic se mi nevtisklo do paměti tak, jako postava Aljašky Youngové. Každá jeho kniha je jiná, ale všechny mají to společné „greenovské“ kouzlo. Myslím, že Green je jeden z mála autorů, který dokáže psát pro mladé tak upřímně a citlivě, a zároveň jeho knihy nepovažuju za ty jednodušší. Kniha Jedna želva za druhou je o to osobitější v tom, že se zde dotýkáme tématu onemocnění OCD, jímž autor sám trpí. Za tohle má kniha ode mě velké plus, jelikož nikdy nevíme, kdo v našem okolí tou či onou nemocí trpí, a malá osvěta není nikdy na škodu.
Knihu jsem četla ve dvou vlnách. Začátek byl pro mě trošku nudnější, musela jsem se ke čtení spíše přemlouvat. O to lepší byl konec, když se začal pomalu rozvíjet vztah hlavní postavy Azy s Davisem. S Azou jsem soucítila, jsou zde perfektně vylíčeny její myšlenkové pochody. Způsob jakým Green popisuje pocity v momentech, kdy bojuje se svým „druhým já“ vás prostě nutí číst dál. Právě zde je vidět, jak blízko k dané problematice má. Reálně nám zde přibližuje, s čím se člověk trpící OCD musí potýkat. Mou další oblíbenkyní je jednoznačně Daisy. Azyina nejlepší kamarádka, která je ztřeštěná, energická, upřímná a Azu vždy vrací pevně na zem.
Pokud si přečtete základní informace ke knížce, zjistíte, že obě kamarádky se mají zabývat záhadným zmizením miliardáře Russella Picketta, otce Davise. Někoho to může zmást. V této knize se neobjevují žádné detektivní prvky, je to spíše takový lehký příběh, který běží na pozadí a pomáhá nám lépe představit si prostředí hlavních hrdinů.
Kdo máte „greenovky“ v oblibě, tak určitě víte, že spousta citací z knih je velmi populárních. A v téhle knize jsem si jich také pár našla. Nevím, jestli zrovna tyto prorazí svět, ale mně se moc líbí.
POZOR – citace mohou obsahovat spoiler
„A tak to udělá a přitom si uvědomí, že láska není ani tragédie, ani prohra, láska je dar.“
„První lásku si pamatujete, protože vám předvede, protože vám dokáže, že můžete milovat a být milováni, že nic na světě si člověk nemůže zasloužit, až na lásku, láska dělá z člověka osobu a že je v ní jeho jak i proč.“
„Díváte se na stejné nebe a on po chvíli řekne: Musím jít, a vy řeknete: Tak nashle, a on řekne: Nashle, Azo, a nikdo neřekne nashle, když tě nechce zase vidět.“
Kniha má u mě 65%. Je nádherná, o tom není pochyb, doporučuju si ji určitě přečíst, ale Aljaška je stále o krok napřed.