Originál: The Couple Next Door
Počet stran: 272

Anotace:
NIKDY NEVÍTE, CO SE DĚJE NA OPAČNÉ STRANĚ ZDI.

Vaše sousedka nechce, abyste vzali své šestiměsíční dítě na slavnostní večeři. Nic osobního, ale rušilo by pláčem. Váš manžel prohlásí, že to nevadí. Bydlíme přece hned vedle. Zapneme dětskou chůvičku a každou půl hodinu ho přijdeme zkontrolovat. Vaše dcerka spala, když jste ji viděli naposledy. Teď stoupáte po schodech do svého mrtvolně tichého domu a vaše nejhorší noční můry se naplnily. Je pryč. Nikdy předtím u vás nebyla policie. Teď prohlížejí celý váš dům a kdoví, co tam všechno najdou…

Od doby, co knížka vyšla, na ni slyším samou chválu. Všude spoustu plakátů a reklam, což se samozřejmě stupňovalo s vydáním Někdo cizí v domě. Tak jsem se (konečně) do knížky pustila. Byla označována za jednu z nejlepších knih roku 2017, čekala jsem tedy opravdovou pecku. Chci předem upozornit, že každý máme rozdílné názory a na knihy trochu jiný vkus. Já jsem totiž byla trošku zklamaná. Asi jsem moc zhýčkaná Keplerem a jeho čtyřsetstránkovými bichlemi.

V první polovině knihy jsem si říkala: „Vážně je to ono? To je ten trhák?“. Nic moc se neudálo a stále dokola se opakovaly policejní výslechy. Ovšem abych jen nekritizovala, v druhé polovině kniha dostává spád. Dozvídáme se důležité střípky příběhu, které do sebe pomalu začínají zapadat, a musím se přiznat, že konec pro mě byl překvapivý. Styl psaní byl celkově příjemný a oddychový, přesně ten, u kterého není nutné se moc soustředit. Moc se mi líbilo i psaní z úhlů pohledu téměř všech hlavních postav. Určitě nechci říct, že knížka je celkově špatná. Ale přečetla jsem si ji a to je tak všechno. Nezanechala ve mně ten pocit, o kterém pak ještě nějakou dobu přemýšlíte a knihu máte v hlavě. Knihu hodnotím 60%. Na prodloužený víkend, kde si chcete odpočinout, ideální.